Několik slov o těžební činnosti v lesích statutárního města Ostravy. Objem těžeb v minulých letech se často odvíjel nezávisle na vůli správce lesa. Na počátku 20. století byly na velké části lesního majetku zakládány smrkové monokultury. Porosty tvořené výhradně smrkem se vyznačovaly sníženou odolností a stabilitou vůči abiotickým činitelům (např. vítr, sníh, sucho), stejně jako vysokou náchylností k poškození biotickými činiteli (reprezentovanými zejména kůrovci a houbou václavkou). Často se tyto faktory prolínaly. Po roce 1990 zdejší lesy zasáhla kůrovcová kalamita, která trvala bezmála 20 let. V roce 2007 a 2008 byla navíc doprovázena dvěma živelnými událostmi v podobě orkánů Kyrill a Emma, které napáchaly značné škody na lesních porostech. Proto v tomto období objem těžeb stoupnul a korespondoval s vývojem těžeb nahodilých, které tvořily podstatnou část a zásadním způsobem se promítly do celkových čísel. Teprve po roce 2010 došlo ke snížení těžeb a návratu k původním, tedy běžným objemům. V posledních letech je běžný trend takový, kdy dochází téměř k opačnému extrému, že roční etát nebývá zdaleka ani naplněn. Současné těžby se pohybují okolo 60-70% objemu, který umožňuje lesní hospodářský plán. Společnost přistupuje k tomuto choulostivému tématu, kterým lesní těžba bezesporu je, velice citlivě a odpovědně a mýtní úmyslné těžby omezuje na nezbytné minimum. Zásahy se tak umisťují do míst, kde jsou lesní porosty již ve špatném zdravotním stavu (například četnější výskyt hnilob), mají snížené zakmenění, případně věk porostu výrazně převyšuje obmýtí. Vytěžené plochy jsou vždy nejpozději do dvou let zalesněny, jak ukládá lesní zákon. Zpravidla se však takto děje už v roce následujícím. Dole je uveden podrobný graf, který popisuje vývoj těžeb na lesním majetku za poslední dvě decennia (od roku 1998) včetně počátku období aktuálně platného lesního hospodářského plánu
Těžba dříví
Zjednodušeně lze říci, že těžba dříví v širším měřítku obnáší nejen samotné kácení stromů, ale i další následné operace (odvětvení, rozměření, krácení na sortimenty) včetně navazujících operací, kterými jsou soustřeďování dříví až po finální odvoz dříví. Těžba může mít různý charakter. Lesní těžbou můžeme v rámci porostů odstraňovat pouze určité stromy (např. jednotlivý výběr u probírek nebo zpracování rozptýlené nahodilé těžby) nebo naopak může mít povahu plošného kácení se vznikem holin (např. mýtní úmyslná těžba). Detailněji můžeme těžbu rozdělit na:
Výchovnou těžbu neboli probírky můžeme dál členit na zásahy v porostech mladších 40 let a nad 40 let věku. Smyslem výchovných těžeb, jak už název sám napovídá, je výchova mladých porostů, podpora nadějných a perspektivních jedinců, zvýšení stability porostů, optimalizace druhové skladby s ohledem na cílové dřevinné složení. Odstraňováni jsou tak přednostně jedinci ve špatném zdravotním stavu, nevhodní a nekvalitní.
Mýtní úmyslná těžba je neodmyslitelnou součástí obnovy lesa. Je to nástroj nebo prostředek, kterým se realizuje obnova lesního porostu v mýtním věku (dospělosti).
Těžbou nahodilou se rozumí odstraňování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených. Včasné zpracování nahodilé těžby je důležité z pohledu ochrany lesa, zejména jako opatření proti šíření hmyzích škůdců. Na toto pamatuje i lesní zákon, který ukládá vlastníku lesa povinnost přednostně zpracovat těžbu nahodilou. Cílem je tedy průběžné zachování zdravého lesa, kdy zpracováváme jak atraktivní, ještě nenapadenou dřevní hmotu hmyzími škůdci (prevence), tak už i napadené stromy a dříví (přímá obrana proti šíření nebo přemnožení hmyzích škůdců) a to v tomto případě bezodkladně.
Co se týče mechanizačních prostředků, používaných při těžbě dříví, nejrozšířenějšími pro svou univerzálnost, kompaktnost a špičkové vlastnosti jsou stále motorové pily. U soustředěných těžeb na vhodných lokalitách se začínají prosazovat čím dál tím více moderní, víceoperační stroje, tzv. harvestory. Jejich nasazení je limitováno zejména konfigurací terénu (svahová dostupnost a členitost). Dalším důležitým faktorem je únosnost terénu. Tolik stručně k těžbě dříví.
Závěrem nutno dodat, že těžba dříví má svá jasná pravidla a omezení, definovaná lesním zákonem!
Soustřeďování dříví
Je fáze výroby dříví, která následuje po provedené těžbě. Současně se jedná o první dopravní operaci, kdy se dříví musí dostat od místa těžby (lokalita „P“ – pařez, od pně) na odvozní místo „OM“ (skládka dříví). Pokud je dříví z porostu transportováno jen na tzv. vývozní místo „VM“ (svážnice, přibližovací linka), jedná se o vyklizování a následující operace se nazývá přibližování (dříví taženo v závěsu). Není-li dříví v závěsu, ale nachází se na ložné ploše, hovoříme pak o vyklizování. K soustřeďování jsou využívány nejčastěji kolové traktory, často se speciální lesnickou úpravou. Kromě traktorů se k soustřeďování dříví stále používají koně. Děje se tak zejména ve slabších porostech a v hůře přístupných místech. U dlouhých vzdáleností se koně často uplatňují v kombinaci s traktory. Na vhodných lokalitách se dříví rovnou vyváží. Koně a vyvážecí soupravy patří k šetrným a ekologickým technologiím. Na prudších svazích, často dopravně těžko přístupných, jsou vhodnou (někdy jedinou) alternativou lanovkové technologie. Ty se rovněž řadí k přírodě šetrným způsobům soustřeďování dříví. Pro nasazení lanovek na našem LHC však není důvod. Takové terény se na majetku městských lesů nenacházejí.
Manipulace dříví
Operace, u které dochází u odvětvených stromů čili kmenů ke krácení na výřezy konkrétních sortimentů surového dříví (6 tříd jakosti dříví). Při tom se zohledňují parametry, jako jsou délka, průměr, čep a dále řada kvalitativních znaků. Limitujícím faktorem jsou vady dříví, některé přípustné, některé nikoliv.
Odvoz dříví
Odvozem dříví z lesa je myšlen transport vyrobených sortimentů z odvozního místa (skládky dříví) ke konečnému odběrateli, případně na expediční sklad. Doprava se realizuje nákladními auty (tzv. odvozními soupravami), které jsou pro tento účel vybaveny hydraulickým jeřábem (hovorově hydraulickou rukou). Náklad se běžně pohybuje v rozmezí 20 až 40 m3 dříví v závislosti na povaze konkrétních sortimentů (délka, průměr, sbíhavost, křivost, apod.).